Nejvíc nejhorší den našich cest

Byl to 17. den naší velké cesty - Chorvatsko, Slovinsko, Itálie, Švýcarsko, ČR.  Dalo by se říct nejhorší den naší dovolené. Ráno jsme zjistili, že nám kuny přehryzaly kabely od ostřikovačů. Další zářez byl, že na mýtném se nám povedlo do místa, kam se strkají bankovky, strčit platební karta. Fronta aut za námi a my po obytňáku hledáme pinzetu a prostě nám to nejde a nejde vyndat. Do třetice všeho zlého, už se blížíme ke Švýcarským hranicím, když si všimneme, že na nás motorkáři mávají, tady jsou ale příjemný lidi, rozplýváme se nad nimi. Než nám došlo, že máme asi něco s kolem. Zastavujeme a kolo píchlé. Rezerva nám nešla sundat. V autě naštěstí vozíme sadu na zalepení kola. Vstříkne se to dovnitř kola a zalepí díry, co tam jsou. Je to provizorní, ale člověk s tím může kus jet. Toto nám celé zabralo asi 2 hodiny. Děti už nervózní, my nervózní. Když už konečně vyjíždíme, kontrolujeme, jako vždy, pasy, telefony, peněženky. Jedna peněženky chybí!! To nám byl čert dlužen! Opět zastavujeme, vracíme se na místo, hledáme, převracíme obytňák na ruby. Peněženka nikde! Po dalších dvou hodinách se smiřujeme s tím, že už peněženku neuvidíme. Jedeme na místní Carabiniery, nahlásit ztrátu. Papír po hodině konečně sepsaný, po cestě ještě blokujeme všechny karty apod.. 

Takový den prostě nevymyslíš, asi je ale jednou za čas takový den potřeba, aby člověk zpomalil a začal si vážit drobných věcí.. U nás se tento úmysl vydařil!